Prezentace ročníkových prací žáků waldorfské třídy 8. D

Fotogalerie:

https://richard1066.myportfolio.com/rocnikove-prace-vyber

O víkendu 13. a 14. června 2020 proběhly v únětické sokolovně prezentace ročníkových prací 8. D.

Díky časům koronaviru spadla našim osmákům do klína nečekaná a neplánovaná možnost prezentovat své práce v komornějším prostředí před méně početným publikem, než by tomu bylo v naplněném školním sále. Prezentacím přihlíželi spolužáci, rodiny, učitelé a jen několik dalších diváků z řad dětí nižších tříd. Diváky byli tedy jen ti, kteří jimi opravdu chtěli být. Proto byla podpora a pozornost upřená na všechny prezentující maximální, ticho bylo úplné, dotazy byly slyšet a odpovědi byly jak fundované, tak neobvykle vtipné. Panovala velmi radostná a podporující atmosféra.

Nejvýraznějším letošním celkovým dojmem byla pestrost vybraných témat a humor, lehkost a elegance, s jakou se žáci 8. tříd svých prezentací zhostili. Klára Hlaváčková celou přehlídku prací odvážně otevřela zpěvem středověkých duchovních i milostných písní a provedla nás historií středověké hudby také slovem. Nathaneal Collmann ve své prezentaci Voda nad zlato nezapřel vliv Grety Thunberg a mimo vše ostatní nás upozornil na přítomnost mikroplastů ve vodě i tam, kde bychom je nehledali. Eliška Carhounová představila svůj pečlivě zpracovaný ručně kreslený herbář, připravovala na pódiu barevné čajové směsi a otestovala naše znalosti léčivých bylin vtipným kvízem. Po ní už se podařilo Josefě Houdkové rozesmát celý sál prezentací i skvělým divadelním vystoupením na téma O humoru a smíchu. Jovan Ryšavý, „básník motoru“, zprovoznil motocykl a zasvěceně vyprávěl o peripetiích při čištění a opětovném sestavování jednotlivých součástek. Že se mu práce podařila, předvedl před sokolovnou svou spanilou jízdou středem aplaudujícího špalíru. Funkční elektrickou kytaru dokázal z kusu dřeva vyrobit a zahrát na ni skladbu Californication Matěj Bejšák. Historií módy a večerních šatů nás provedla a vlastní večerní róby našila i předvedla Flóra Hašlarová. Ondřej Janeba se ve své práci zabýval dějinami platidel a navrhl vlastní bankovku v nominální hodnotě 15 000,- Kč, protože mu bylo právě 15 let. Svůj návrh domu na konkrétním pozemku prezentovala Lucie Řípová. Do světa různých náboženství Indie, kterou procestoval, nás slovem i obrazem – výstavou olejomaleb a kreseb, pozval Vilém Kraemer. Sobotní blok zakončila Žofie Rumlenová, která nás pozvala do divadelního světa Járy Cimrmana.

V neděli jsme se od Štěpána Ludvíka dozvěděli všechno o historické budově Dejvického nádraží – Bruska, a drželi jsme mu palce, aby se vláčky na modelové železnici rozjely a projely okolo modelu nádraží, který Štěpán podle skutečného nádraží vyrobil. Maxmilián Krejcha zhotovil jiný model, návrh vlastního mrakodrapu, a seznámil nás nejen s největšími a nejznámějšími, ale také nejmenším mrakodrapem světa. Animovanému filmu se věnoval Adam Novák, který pobavil celý sál několika nápaditými autorskými krátkými filmy. Anežka Počtová se po dobu mnohem delší než jeden určený rok věnovala tématu Chléb našeho života. 100x zadělala těsto a 100x upekla kváskový chléb. Došla k pozoruhodným závěrům. Každý, kdo ochutnal Anežčin chléb, už ví, co je skutečným chlebem a co náhražkou. Vlastní fantasy knihu se rozhodl napsat Prokop Keller, přečetl z ní ukázky a nakonec okusil pocit, jaký mají při autogramiádách slavní spisovatelé. S Annou Janoušovou jsme si mohli užít suchý humor typický pro středostavovskou Anglii počátku minulého století ve strhující inscenaci divadelní hry. S Ondřejem Počtou jsme bez dechu pronikali do tajemství včelího společenství a dozvěděli jsme se, co všechno má včelař během celého roku na práci. Jeho prezentace byla medová, a když na závěr řekl, že poznal včely z úlu, o který se staral, podle odlišného bzučení, bylo vidět, že se své práci věnoval celým srdcem. Anežka Dbalá se naučila základy znakového jazyka, nacvičila tlumočení jednoho dílu večerníčku Maxipes Fík a popsala ve své prezentaci vlastní zkušenosti s procesem výuky znakového jazyka u neslyšící lektorky. Co všechno se děje, když spíme, nám vysvětlila i s využitím vlastního animovaného filmu Julie Karlíková. Jak není lehké v dnešní době zkusit vyrobit rádio, zjistil během své práce Štěpán Vaculík. Také Rostislav Otevřel se pustil do výroby programovatelného společníka do domácnosti. Podařilo se mu vyrobit funkční robotický vysavač, kterému dal jméno ROUR – Rosťův úklidový robot. Současnému tanci se věnovaly dvě dívky – Tereza Macíková a Marina Nedělová, ale každá z nich uchopila téma úplně jinak. Bez dechu jsme sledovali dvě odlišné, ale strhující choreografie.

Prezentace 8. D měly nejvyšší možnou kvalitu, bez jakékoliv nadsázky. Za autory byla vidět jejich intenzivní celoroční práce i prožitek. Rozcházeli jsme se naplněni i dojati.