Září přineslo hned několik změn. Kromě toho, že žáci vyrostli a zkrásněli, přišli do školy nastavení k získávání vědomostí. Kromě zatmění měsíce, které pozorovalo hned několik žáků nezávisle na sobě, absolvovala třída v rámci akce Pěšky do školy pěší výlet na Petřín, návštěvu kina a preventivní program.
Ke konci měsíce nicméně přišla třída o dvě úžasné dámy, žákyni Nasťu Bozhok, která ve třídě našla kamarádky, a asistentku Janu Bohn, která nás věrně provázela po dvě léta. Oběma děkujeme za jejich přínos, podporu a pomoc a přejeme, ať se jim dobře daří. 🙂
Říjnové dny přinesly školní rutinu. Naštěstí také novou asistentku Dominiku, která aktivně a úspěšně naskočila do našeho rozjetého vlaku.
V tomto měsíci jsme se v komorním kroužku vypravili na zahrádku a zasadili do nově zmenšeného záhonku jahodníky. Konal se turnaj ve florbale, v rámci třídnické hodiny jsme uspořádali již druhou velkou narozeninovou stezku a navštívili jsme Mořský svět.
V listopadu jsme se po podzimních prázdninách rozjížděli poněkud pomaleji, čekalo nás čtvrtletí, spousta písemek a pro mnohé i stresu. Bohužel nás z rodinných důvodů v tomto měsíci opustila naše nová asistentka, takže jsme opět osiřeli. Ještě s námi však před 17. listopadem stačila vyrazit právě po stopách 17. listopadu. Zahájili jsme na Letišti Václava Havla a pokračovali po stopách tehdejšího studentského průvodu na Národní třídu. Cestou jsme se ještě zastavili na Žofíně a udělali si velkou přestávku na místním hřišti.
Kromě toho si žáci užili projektový den – Kurz dětského záchranáře. A první adventní sobotu se nás odpoledne sešlo jen pár děvčat, abychom nazdobily adventní věnce a užily si chvíli spolu. Navštívila nás i Jana Bohn s Alex. Devčata napekla a bylo to prima.
Prosinec nás zprvu přivítal svým chladem, později mlhami a nevlídným počasím, a tak to ven příliš nelákalo… Přesto se hned zkraje vypravila některá naše děvčata v doprovodu paní učitelky Všetulové na taneční setkání a reprezentovala tam velice pěknou a zdařile provedenou choreografií, za kterou bych osobně udělila medaile:-)))
Nicméně 10. prosince se konala celoškolní předvánoční slavnost, na níž se žáci 7.A rozhodli opět uspořádat ve své kmenové třídě kavárnu. Pro tuto příležitost jsme i v hodině anglického jazyka, kde jsme se skupinou jazykářů zrovna probírali vaření a pečení, navštívili školní kuchyňku a napekli do naší kavárničky nějaké muffiny. Zvláště Áďa, Bára, Martin, obě Elišky, Sofi, ale i další se zcela zásadním způsobem zasadili o skvělou organizaci.
Po úspěšně odvedené práci jsme se dohodli, že za utržené peníze půjdeme do kina, to nás však ještě čeká… A čas se rozběhl a přinesl vánoční besídku, kterou povětšinou pojali naši žáci jako pyžamovou párty. Tak přeji všem úspěšný rok 2026.
Po vánočních prázdninách jsme přišli do školy vcelku odpočatí, a tak začal maraton testů a řešení známek na pololetní vysvědčení zostra. To bylo písemek… Žáci už se nemohli dočkat pololetních prázdnin, a to hlavně z toho důvodu, že hned po nich je čekal lyžařský výcvik a hory plné sněhu.
Těsně před vysvědčením absolvovali preventivní program zaměřený na bezpečnost pohybu na sociálních sítích. Poslední den prvního pololetí jsme pokračovali třídním programem, který měl několik částí. Jedna část se konala ve škole, kde kluci a děvčata zvlášť postoupili své programy, na nichž si připravili bojovku probíhající po škole i venku. V jejím rámci se byli jmenovitě představit nejen paní recepční, ale i školní akvarijní rybičce. Svedli koulovačku, ve výzvě objali paní učitelku a po skupinkách předvedli svou choreografii tanečku. Pak jsme vyrazili na brusle na kluziště Kulaťák, kde jsme byli tentokrát sami a náležitě si “užili” i aktuální chumelenici.
Pak už jsme si jen rozdali vysvědčení a těšili se na hory – tedy alespoň většina…
Na jednodenní pololetní prázniny bezprostředně navázal již dlouho očekávaný lyžařský kurz. Nedlouho před odjezdem se však bohužel zranili dva žáci ze třídy, ale uvolnilo se tak místo, aby mohli jiní dva, kteří o to nakonec stáli, jet. :-))) Pro některé to byly jejich první okamžiky na lyžích a jistě budou na celou akci ještě dlouho vzpopmínat. Zatím se jako legendární jeví video a příběh Martina B., který si zkusil skočit ze skokánku a když mu to tak pěkně vyšlo, chtěl se při tomtéž nechat natočit. Druhý pokus byl dokonce ještě divácky zajímavější, neboť zde umělecky ztvárnil žuchnutí a pád. Naštěstí se vše obešlo bez zranění:-).
Žáci se v tomto čase pustili do psaní slohů, do recitace a někteří také pomáhali ve škole s pořádáním masopustu na prvním stupni. Jinak se toho moc nestihlo, protože tento již beztak krátký měsíc uzavřel ještě i týden jarních prázdnin. Do obrázkové galerie tentokrát přispěli žáci svými fotografiemi z lyžáku…
Březen přišel hned po jarních prázninách. Dvě děvčata uvízla v Dubaji v důsledku uzavřeného letiště kvůli konfliktu na Blízkém východě. Naštěstí se jim podařilo přicestovat během týdne zpět s pomocí autobusu přes Omán a dále letecky.
Jinak tento měsíc ubíhal vcelku poklidně. Konalo se mnoho různých soutěží – Matematický klokan, kterého někteří zvládli s umístěním na listině a někteří naopak nezvládli vůbec… Dále to byla soutěž v lezení na boulderu, návštěva Francouzského institutu, návštěva Národního technického muzea spolu s ostatními sedmými třídami, pak také prevcentrum na téma Respekt a návštěva z Arcibiskupství pražského, při níž jsme se dozvěděli o souvislostech slavení Velikonoc a svatého grálu i společenství kulatého stolu rytířů krále Artuše. Takže to byl vcelku bohatý měsíc na události:
