Včera se naše škola opět rozezněla smíchem, kroky a šumem očekávání. Nový školní rok jsme zahájili s otevřenou náručí – a s obrovskou radostí jsme mezi sebou přivítali i tři první třídy našich úplně nových žáků. Prvňáčků bylo plné nádvoří, chodby i třídy – a především jejich oči byly plné očekávání, odvahy a zvídavosti. Jejich batohy možná byly o něco větší než oni sami – ale o to větší byla jejich zvědavost, odvaha a touha objevovat.
Za celý tým školy Dědina jim přejeme – i všem ostatním dětem – aby pro ně škola nebyla jen budovou s lavicemi, tabulí a zvoněním. Přejeme jim, aby byla místem, kde se budou cítit v bezpečí – nejen před světem venku, ale i před vlastním strachem, že něco nezvládnou. Přejeme jim, aby právě tady objevili to nejdůležitější – sami sebe. Svoji odvahu, nápady, sílu, talent, trpělivost i radost ze spolupráce. Aby je škola učila nejen fakta, ale i to, jak být laskaví. Jak se ptát, když něco nevědí. A jak hledat, když něco ztratí. Ať je ZŠ Dědina pro naše nové žáčky místem, do kterého každé ráno vstupují s radostí – ne se strachem, co je čeká, ale s nadšením z toho, co všechno se dá zažít. Ať se na další školní den těší už večer, s očima plnýma nápadů. A až jednou budou vzpomínat na svá školní léta, přejeme si, aby měli v očích jiskru. Protože škola není jen o tom, co se naučíme. Je hlavně o tom, kým se během toho staneme.
