Byla to jednoznačná volba. Jakmile jsme si přečetli jednoaktovku Odpoledne na pláži aneb Krásné chvíle u moře od královny detektivek Agathy Christie, věděli jsme, že splňuje všechna naše přání na divadelní představení. Když jsme hledali titul, shodovali jsme se, že by náš nový titul měl mít detektivní zápletku a zároveň humor a nadsázku. A tak samozřejmě náš první pohled padl na klasika žánru. Odpoledne na pláži napsala Agatha Christie v roce 1962 a vyšlo společně se dvěma dalšími jednoaktovkami knižně pod názvem Trojčlenka.

V mnoha ohledech je atmosféra této divadelní hry skvělá k pochopení tehdejšího dějinného kontextu. Jejím dějištěm už není stará „dobrá“ Anglie přísného Hercula Poirota či staromilské slečny Marplové, viktoriánský ráz bere za své, kolonie mizí jedna za druhou, dospívá generace, která nezažila světové války, schyluje se k době „květinových dětí“, stejně jako k válce ve Vietnamu. A autorka si tyto změny naštěstí uvědomuje. Na scéně mísí progresivní volnomyšlenkáře i škrobené konzervativce, kteří se s postmoderní realitou nedovedou smířit. A právě toto široké spektrum charakterů bylo zajímavé i pro naše divadelní snažení.

Po loňském pokusu o výtvarné „velkodivadlo“ v podobě inscenace Deváté srdce, jsme se chtěli zaměřit spíš na hlubší hereckou práci a ponor do charakterů postav. Část herců se tak musela vžívat do generace rodičů (manželé Crumovi, Percyho matka), kteří se nemohou smířit s novými pořádky, které na scéně prezentuje zejména Kráska v bikinách (tajemná femme fatale), z níž se vyklube policistka (!) a také mladý pár (Bob a Noreen), který k moři přijíždí jen tak bez tradičního zázemí.

A právě z tohoto střetu generací jsme dokázali čerpat možnosti poznávání nejrůznějších výrazových prostředků, stylizace i třeba herecké řeči těla. Celá jednoaktovka, kterou jsme zkráceně nazvali Na pláži, je anglicky jemnou komedií s mnoha situačními i slovními gagy. Ano, velmi jsme si je užili a poznali, že vygradovat dialogy, aby se jim divák s chutí zasmál, je práce, nakonec velmi naplňující.

A nezůstali jsme samozřejmě jen u herecké práce, kolektivně jsme připravili i návrhy scény a kostýmů. A společně s dětmi jsme řešili i produkci divadelní hry a také její propagaci, tedy zejména přípravu plakátů.

Inscenaci Na pláži jsme v premiéře uvedli pro spolužáky ve škole, dvě reprízy jsme pak jeli zahrát do Písku na festival waldorfských škol Duhové divadlo a poslední repríza přišla na řadu opět ve škole pro rodiče a přátele.

Z ohlasů diváků soudíme, že se představení líbilo, herci si svůj prožitek ponesou v sobě.

Agatha Christie: Na pláži. Režie: Věra Janebová, Dagmar Čížková. Premiéra: 2. Června 2016. Hrají: žáci 9. D.